20. února 2011

O splněných přáních a (ne)smyslých radostech..

Za základní kousky v šatníku každé Dámy (takové ty vždy omílané pro svou nadčasovost a trvalou hodnotu) považuji kabelku Louis Vuitton, střevíčky Christian Loboutin, klasický kabát Burberry, koktejlky od Diora a šátek Hermès. Sním o tom, že jednou budu mít všechny, a další z tohoto seznamu přání se mi včera splnilo. Možná je tahle moje radost povrchní, zbytečná, přehnaná .. já si ale nemůžu pomoct - nad tou oranžovou krabičkou s magickým logem a hedvábným šperkem uvnitř se tetelím blahem. Pro chudou holku z malého města je šátek Hermès symbolem nepoznaného luxusu, který si chci dopřát, a těším se, že se ten malý kousek stane součástí mé osobnosti podobně jako kabelka od Vuittona, kterou nosím ke všemu a všude.
Šátek vám ukážu někdy příště - vybírala jsem jej dvě hodiny, s touhou zvolit klasický vzor ladící barevně k mému šatníku, nakonec možná trošku absurdně vyhrál ten, který jsem viděla poprvé - růžový ( nemám NIC růžového) z nejnovější kolekce - byl vystavený, zahlédla jsem ho už z ulice a navzdory rozumným úvahám jsem se do něj zamilovala na první pohled.






Sobotní den byl celý šílený. S Iv, mou skvělou kamarádkou, jsme se rozhodly pár hodin předem zajet navšívit matičku Prahu s tím, že s omezeným rozpočtem v peněženkách oběhnem poslední slevy a jarní kolekce, protože H&M má v Ostravě strašně omezený sortiment, a taky proto,že o Zaře a Topshopu si můžeme nechat jen zdát. Procházka na Pařížskou nás ale zavedla do Hermès ( věděla jsem, že tam nemám chodit), a když mi milá prodavačka zkušenýma rukama uhlazovala u krku šátek, věděla jse, že mě mají. Věděla jsem, že se tam pro něj vrátím. A Iv pak chytl nápad, že prostě MUSÍ mít taky svou Vuittonku.. ten pozlátkový prchavý svět nejluxusnější ulice nás pohltil a k Vuittonovi jsme tentokrát vkročily se samozřejmostí zlaté mládeže. ( Kam tedy ROZHODNĚ nepatříme) Potěšila mě milá služba personalizace kabelky a na té své nyní hrdě nosím monogram. Iv se mezitím rozhodovala pro tu svou první. Už jsem neměla pocit že sem nepatřím, že se na mě dívají skrz prsty, lidé tam byli milí a velmi ochotní. Co na tom, že ty věci kolem dosahovaly několikanásobků našich platů. Když si Iv vybrala dvojče té mé a já se pak u Hermés konečně rozhodla pro svůj šátek, vykračovaly jsme si s taškami jak zfetované a smály se pohrdlivým pohledům lidí, kteří dávali najevo, že není nic přirozenějšího než nakupovat právě tady. Na tenhle pocit dlouho nezapomenu. Nechci být milionář, nechci chodit k Vuittonovu stejně znuděně, jako do H&M u nás v Shopping parku. Chci ještě někdy zažít tuhle euforii spojenou s neuvěřitelnými výčitkami nad vybrakovanou kreditkou. Ale kdy jindy máte právo udělat si takovou radost, než když je vám něco přes dvacet, na nájem z výplaty zbývá a zbytek nemusíte řešit.

Fotodokumentace níže, kvalita bohužel odpovídá době pořízení fotek a taky našemu stavu, tak prosím o shovívavost.








9. února 2011

V podhradí

Díky bože za tak krásný den! Modlitby za trochu slunce a tepla byly vyslyšeny a já plnými doušky nasávám energii, kterou mi tohle nádherné počasí pumpuje do žil.
Co na tom, že jsem před týdnem (to byly ještě ty třeskuté mrazy) investovala ( JÁ ) do značkové lyřařské soupravy s vidinou víkendů strávených na sjezdovce. ( Ta zima mi asi vlezla na mozek). Nevadí, nelituji, hlavně ať tu zateplenou bundu nemusím za týden vytahovat ze skříně zpátky. Tolik se těším na jaro!

Jeho předzvěstí jsou tyhle sluncem zalité fotky z krásného malého městečka pod hradní věží. Znáte ho?











(Lindex aviator jacket, H&M leggins and top, New Yorker scarf, no brand italien boots, Gate earrings, rings from Amsterdam, H&M sunglasses)

A děkuji mému skvělému fotografovi!

1. února 2011

MÝCH SEDM

Obvykle nereaguji na řezězové zprávy , akce a kdovíkajé podobné blbinky. Ale pro Simsalabim, která patří k mým prvním followers, a dlužím ji dík za vždy milé a povzbudivé komentáře, jsem dnes udělala výjimku.
I já tedy dnes přináším sedm přiznání - těchto sedm věcí o mě nevíte:

1. Jsem pravá blondýnka
..tedy od přírody byla, než jsem si před maturitou nabarvila vlasy, a pomalu se smiřuji, že ke své přírodní barvě vlasů se už nikdy nevrátím, i když bych možná chtěla.



2. Chtěla jsem být političkou

.. a jednou možná budu. Politika mě jednu dobu brala víc než móda :) Stále mě zajímá, bere, nervuje - navzdory svému okolí a zdravému rozumu zůstávám být levičákem.

3. Neumím jíst normální pečivo

..to koukáě, Simsalabim :) Nepozřu chleba ani rohlík, nevím z jakých důvodů, ale už ani nepamatuji, jak chutná chleba s máslem. Navzdory tomu stále dokážu zblajznout půl sklenici nutely na posezení, takže porucha příjmu potravy to nebude:)

4. Jsem blíženec v blíženci

.. se vším, co k blížencům patří. Jsem schyzofrenní rozdvojená osobnost, a spousta lidí zná vždy jen tu nebo onu Lucii

5. Dětství jsem prožila jako ošklivý tlustý kluk
.. asi tak do patnácti, kdy mi konečně dorostly vlasy.




6. Jsem vlastně o generaci starší


.. aspoň si tak často připadám. Při nástupu do práce jsem byla nejmladší člověk v historii firmy s tisíci zaměstnanci. Nepoužívám facebook, nevím co je tumblr, nesnáším taneční kluby.

7. Doma spím v posteli s nebesy

..a je to splněný sen!

P.S. obvyklý outfitový spot slibuji již brzy!!